Původem burgundský modrý kultivar Pinot noir, v České republice díky nevědomosti úředníků a lhostejnosti vinařů nesmyslně nazývaný Rulandské modré na počest německého obchodníka s vínem a propagátora Pinot gris (alias Ruländer) Johanna Segera Rulanda, byl ve středověku zásluhou císaře Karla IV. nejrozšířenější modrou odrůdou Království českého.
Ostravští vínobuditelé obrátili pozornost k vínům tradičních odrůd a zemí původu. V roce 2004 se suverénním vítězem dvojice nominačních večerů a třináctého setkání Klubu amatérských hodnotitelů alkoholických nápojů (K.A.H.A.N.) stalo Rulandské modré 2002 v. z h. Vladimíra Tetura z Velkých Bílovic (nálepku kultovního později získal i jeho kokosově barikovaný výběr z hroznů sklizně 2005). O pět let později byly k anonymnímu hodnocení stobodovou stupnicí Mezinárodní unie enologů nominovány dva tucty převážně netuctových vzorků. Degustace se uskutečnila v erbovním sále zámku Zábřeh, někdejší renesanční tvrzi z 16. století. Amatérským hodnotitelům byl deklarován ročník vína, utajeno zůstalo jakostní zařazení a země původu. Pro konečné pořadí byl rozhodující medián bodů udělených jednotlivými porotci, v případě rovnosti mediánu rozhodoval bodový součet.
První hodnocená vína kvalitou příliš nehýřila. Typické odrůdové aroma venkovského dvorku (vínobuditeli označováno jako „kuřincovost“) neladilo s vyšší kyselinkou a nízkým alkoholem (11,5 obj. %) Rulandského modrého 2007 p. s. od Stanislava Škrobáka z Čejkovic (74 b.). Tóny lakované skříně a třešňové bowle neslušely málo harmonickému Rulandskému modrému 2007 p. s. ze ŠZP Žabčice (74 b.). Platnost pravidla „Dobrý pinot (natož francouzský) není levný, levný pinot (natož francouzský) není dobrý“ znovu prokázalo Côte de Nuit Villages 2007 (Château de Prémaux z Francie), víno rubínové barvy, třešňové vůně a dochuti „kyselé vanilky“ (81 b.). Charakteristicky světlejší pinotovou barvou a ostružinovou vůní se prezentující (přičemž atraktivní ambaláž zůstala zrakům degustátorů skryta) Rulandské modré 2007 p. s. (Víno Hruška, s. r. o., Blatnička) doplatilo na dřevnaté tóny a nižší plnost (79 b.). Zlatou medaili Festwine 2009 potvrdilo v Ostravě karmínové Rulandské modré 2007 p. s. (Michal Robek, Blatnice pod Svatým Antonínkem) pyšnící se vzácnou harmonií ovocité (lesní plody) a empyreumatické (kokos a vanilka) složky aromatického spektra (88 b.). Obhajoba se povedla také Ludvíku Budínovi, jehož Rulandské modré bylo oceněno stříbrem již při hodnocení K.A.H.A.N. v roce 2004: Rulandské modré 2007 p. s. (Moravíno, s. r. o., Valtice) představovalo obecně líbivý vzorek s vůní doutnajícího dřeva a švestkových povidel (85 b.). Vniveč přišla naopak snaha stříbrného medailisty Forum Moravium 2008 Rulandského modrého 2007 v. z h. (Vladimír Tetur, Velké Bílovice), nyní neurovnaného „ježatého“ vína s přemírou živočišných tónů (78 b.). Potenciální bronz zbyl na nositele stříbrné medaile Weinparade Poysdorf 2008 a bronzu Valtických vinných trhů 2008 Rulandské modré 2007 v. z h. (Miroslava Balounová, Velké Pavlovice), nabízejícího vůni „bublaniny na plechu“, šťavnatost a neocenitelnou pitelnost (80 b.). Medaili mohla získat nejvýše třetina posuzovaných vín, a tak uznání o pověstný vlásek uniklo maskulinnímu vysokooktanovému (14 obj.%) Pinotu noir 2007 v. z h. (Spielberg CZ, Archlebov), které zrálo rok v dubovém sudu a může se pochlubit stříbrnou medailí z AWC Vienna 2009 (83 b.). „Cut-off“ hodnota pro zisk medailí byla příliš vysoko rovněž pro cihlově zbarvené, marmeládové Rulandské modré 2007 v. z h. (Luděk Botur, Strážnice) s mátovými tóny a karamelovou dochutí (80 b.). Stříbrný diplom K.A.H.A.N. ovšem, podobně jako na Vinných trzích Pezinok 2008, obdrželo delikátně ovocité a mladistvě živočišné rubínové Rulandské modré 2007 bobuľový výber (Janoušek, s. r. o., Pezinok), jehož hrozny zrály ve vinicích jihoslovenského Strekova (85 b.).
Po desetiminutové přestávce a restituci chuťových pohárků následovala o rok starší vína. Takřka pohádkové Rulandské modré 2006 p. s. (Karel Vlašic, Hlohovec) zavonělo perníkem, mechem i kapradím, ale mezi nejlepší se neprobojovalo v důsledku přemíry kyselin (77 b.). Tlejícím listím a jeřabinami vonící Rulandské modré 2006 p. s. (Lobkowiczské zámecké vinařství, Roudnice nad Labem) knižně pinotové barvy s cihlovými odlesky zklamalo absencí těla (78 b.). Polosuchý a opět krásně vybarvený Pinot noir 2006 p. s. (Víno Hort, Dobšice) oplýval vůní venkovského dvorku, bohužel i tříslovinami (79 b.). Zlatou medaili vybojoval světle granátový, plný a šťavnatý Pinot noir 2006 v. z h. (Helena Glosová, Moravská Nová Ves) s jemným buketem višní a tabáku (88 b.). Stříbrný byl globálně atraktivní, třešňověšvestkový, kulatý a vyvážený Pinot noir 2006 z novozélandské Saint Clair Family Estate (85 b.). Rulandské modré 2006 v. z h. (Patria Kobylí), rubínové víno s vůní exotického koření a starší bratr šampiona Valtických vinných trhů 2009, obstálo stejně jako před pěti lety archivní vzorek ročníku 1993 (83 b.). „Chlapský“ pinot s překvapivou vůní fialek, Rulandské modré 2006 v. z h. (Znovín Znojmo), získal stříbrnou medaili (84 b.). Titul šampiona byl udělen (a byl to pro moravské patrioty docela šok) jedinému českému červenému vínu Salonu vín České republiky 2008, čokoládově vyzrálému (0,5 l lahev), extraktivnímu a perzistentnímu Rulandskému modrému 2006 v. z h. z Vinných sklepů Kutná Hora (90 b.). Návrat do reality všedního dne zásluhou medicinální (autor článku je lékař – pozn. red.) vůně Rulandského modrého 2005 p. s. (Vinné sklepy Lechovice) zpříjemnila absence etiketou slibovaného „dlouhého doznívání všech vjemů“ (69 b.). V plné svěžesti do vyššího věku dospělo bledě rubínové, povidlové i vanilkové Rulandské modré 2003 p. s. (Víno Blatel, Blatnice pod Svatým Antonínkem), šampion Vinařských Litoměřic 2006 (81 b.). Tóny jahodového kompotu zazněly v případě vzorku Pinot noir 2003 v. z h. (František Spěvák, Dubňany), dalšího vyzrálého vína z údolí Moravy (83 b.). „Vicešampionem“ hodnocení se zaslouženě stalo cihlově červené a sametově hladké Rulandské modré 2003 v. z h. (Milan Sůkal, Nový Poddvorov) s intenzivní vůní sušených švestek (90 b.). V hlubinách archivu objevené štíhlejší Rulandské modré 1995 (Josef Valihrach, Krumvíř) pak zaujalo vůní brusinek a překvapivě zřetelného červeného rybízu (82 b.).
Na závěr přichystali kuchaři a kuchtíci zábřežského zámku k vínům „Burgundy modré“ paštičku z husích jater s kapkou brandy a zámeckým chlebem, svatobenediktinskou husu s jablkovo-medovou omáčkou, lokšemi a sladkou tečku v podobě domácích tvarohových koláčků.
Zlatá medaile
Rulandské modré 2006 v. z h. (Vinné sklepy Kutná Hora)
Rulandské modré 2003 v. z h. (Milan Sůkal, Nový Poddvorov)
Pinot noir 2006 v. z h. (Helena Glosová, Moravská Nová Ves)
Rulandské modré 2007 p. s. (Michal Robek, Blatnice pod Svatým Antonínkem)
Stříbrná medaile
Rulandské modré 2007 p. s. (Moravíno, s. r. o., Valtice)
Pinot noir 2006 (Saint Clair Family Estate, Nový Zéland)
Rulandské modré 2007 v. z b. (Janoušek, s. r. o., Pezinok)
Rulandské modré 2006 v. z h. (Znovín Znojmo)