IX. výroční zpráva o činnosti klubu

Klub amatérských hodnotitelů alkoholických nápojů neboli  K.A.H.A.N.® byl založen 13. 5. 2002 jako občanské sdružení ostravských vínobuditelů. Funkci čestného prezidenta přijal profesor Vilém Kraus. Během devíti let bylo klubem uspořádáno 42 odrůdových degustací, posouzeno 807 vzorků  vín, uděleno 5 velkých zlatých, 61 zlatých, 133 stříbrných a 102 bronzových medailí. Soutěžní vzorky nominuje jednak porota, kterou tvoří pět víceprezidentů-zakladatelů klubu, přizvaní členové-sympatizanti a čestní hosté, jednak úspěch na nominačním večeru degustační skupiny ostravských kardiologů. Anonymnímu hodnocení stobodovým systémem Mezinárodní unie enologů předchází přednáška o historii a současnosti zvolené odrůdy. Setkání kulminuje enogastronomickým snoubením pod taktovkou Slow Food® Moravia a šéfkuchařů Clarion Congress Hotelu Ostrava, Zámku Zábřeh, Koras restaurantu, hotelu Zlatý Orel a restaurantu Panorama. Mimořádné schůze klubu byly věnovány vínům Beneluxu, Pobaltí, Skandinávie, Blízkého i Dálného Východu, odrůdám Vitis rotundifolia, aestivalis či labrusca, moravským novošlechtěním i archaickým kultivarům, jakými jsou Modrý Janek či Tramín bílý. Výjezdní zasedání mířila za vinaři od Užhorodu po Lipsko a od polského Jasla po lotyšskou Sabile. Každo- ročním vrcholem činnosti, a také oslavou narozenin klubu, probíhající obvykle za účastí profesorů Viléma Krause a Fedora Malíka v Clarion Congress Hotelu Ostrava (dříve Hotel Atom) nebo Divadélku pod Věží, je jediná mezinárodní soutěž vín v Moravskoslezském kraji – Cuvée Ostrava. Co vše prožili ostravští vínobuditelé v devátém roce existence klubu?

Osmý ročník mezinárodní soutěžní přehlídky vín Cuveé 2010 Ostrava byl součástí XIX. ročníku prestižního  evropského  konkurzu VINOFORUM,  který se díky iniciativě slovinského  ex-ministra zemědělství Mgr. Jože Protnera a Prof. Fedora Malíka od roku 1991 střídavě koná ve Slovinsku, Chorvatsku, Rakousku, České a Slovenské republice (letos zavítá do Polska). Soutěže se zúčastnilo 476 vín z celého světa a v porotě zasedli degustátoři z 10 zemí (mj. Jižní Afrika, Izrael, Velká Británie). Titulem šampióna bílých suchých vín bylo honorováno cuvée Rulandské bílé / Sauvignon 2008 pozdní sběr (Josef Valihrach, Krumvíř), šampiónem  bílých vín ostatních se stal Rumeni Muskat 2006 suhi jagodni izbor (Kmetijska Zadruga Metlika) ze Slovinska. Mezi víny růžovými byla šampiónem Frankovka 2009 rosé pozdní sběr (Víno-vín  Morava s r.o.) a dokonce  dvojnásobným šampiónem (vína červená a mimořádná kategorie cuvée) chilská asambláž Tabalí Blends Reserva Especial 2007 (dovozce Heros Vino s.r.o.). Šampiónem vín šumivých se stalo Château Bzenec 2005 brut Chateau Bzenec, spol. s r.o.) a nejlepším vínem kategorie vína zpod kožky a vína likérová překvapivě polské novošlechtění Jutrzenka 2009 wino likierowe (Winnica Golesz). Speciální cenou Mezinárodní organizace novinářů a pisatelů o víně FIJEV byli oceněni Theo´s Witte Cabernet blanc 2009 (Frank Beyer, Nizozemí) a Phant Cabernet Sauvignon 2008 (dovozce House of Wine, Jižní Afrika). Současně bylo uděleno čestné členství FIJEV profesorovi Vilému Krausovi.

Litevská vína jsou velmi rozličná. Vedle spíše neobvyklé révy vinné se pro jejich výrobu používá rybíz, jablka, třešně, švestky, hrušky, angrešt, jahody, maliny, ostružiny, brusinky, jeřabiny, šípky, pampelišky, morušky, kaliny, krušina, arónie, černý bez, rebarbora, pastinák, mrkev i červená řepa. Sabiles Vinakalns v Lotyšsku uvádí Guinessova kniha rekordů mylně jako nejsevernější vinohrad světa (Flen ve Švédsku, Otepää v Estonsku a Horten v Norsku leží severněji). Během letního výjezdního  zasedání  navštívili  vyslanci  klubu největší  vinici Pobaltí (1,3 ha) Dariuse  Kuzovase v litevském Plungé, ochutnali místní muškát Varduva u Algirdase Lungise v Joniškélis, modrou Zilgu z Lotyšska a jako bonus kultovní Kolonia Rusek Rondo 2005 na břehu jednoho z Mazurských jezer.

Víno mnoha tváří, plné a ohnivé, jindy svěží a ovocité. Módní, nepříliš rozšířené, složité na hodnocení. Tak lze charakterizovat Rulandské šedé, loni nejčastěji zastoupenou odrůdu v Salonu vín (spolu s Ryzlinkem vlašským). Premiérovému hodnocení v roce 2004 kralovaly “šeďáky” z Mikulovska v čele s Vinařstvím Kovacs,  které při loňském klání v Rudolfově salónku  Clarion Congress Hotelu obsadilo druhé místo absolutního pořadí. Vítězství patřilo Rulandskému šedému 2008 ledovému (Milan Sůkal, Nový Poddvorov). Mimo soutěž byl prezentován nový módní hit – dosud raritní rosé (šedomodré hrozny mohou  být vinifikovány v růžové víno) Pinot Grigio z Itálie.

Nejúspěšnější moravské novošlechtění Pálava vyšlechtil ing. Josef Veverka ve Velkých Pavlovicích. Možná by byla také dobrým vývozním artiklem do Finska: Název značí přibližně totéž v obou jazycích! Obráceným křížením (Müller  Thurgau x Tramín  červený) vznikla  ve Velkých Žernosekách Ranuše  muškátová, v Rakvicích Venus  a na Slovensku v Šenkvicích Milia. První slovenskou  registrovanou  bílou odrůdou byl Devín. U jeho zrodu i sester Hetery a Bratislavky (Tramín červený x Veltlínské červenobílé) stála ing. Dorota Pospíšilová. Československý  duel tramínových novošlechtění v roce 2006 naprosto ovládlo Víno Mrva & Stanko z Trnavy. To ovšem letos dominovalo “pouze” Děvínům. Výjimečně udělovanou Velkou zlatou medaili klubu K.A.H.A.N. si ze Zámku Zábřeh odvezla Pálava 2008 výběr z hroznů (Vinné sklepy Lechovice).

Francouzský kultivar  nesoucí  název  milovníka jeho modrých bobulí  kosa černého  (fr. merle) a nejoblíbenější odrůda nejen  polských (viz níže)  vinařů-polárníků byly teprve  v roce  2011 impulsem k setkání  ostravských vínobuditelů. Ještě před deseti  lety byly totiž jejich výsadby ve střední (Merlot)  a severní  (Rondo)  Evropě zanedbatelné. K hodnocení  v restaurantu Koras byly nominovány dvě desítky Merlotů od Moravy po Chile a dvě exotická Ronda z Dánska (Annisse Vingaard) a Polska (Winnica Debogora). Triumfoval Merlot 2007 pozdní sběr (Jaroslav Beneš, Hrušky) a nečekaný úspěch si připsalo polské Rondo, oceněné již dříve titulem Nejlepší červené víno Nizozemí!

Zimní  výjezdní zasedání bylo zacíleno zvláště na mladá vína Moravy. Členové klubu  navštívili Vinařství Trpělka & Oulehla v Nových Bránicích (např. Merlot 2010 p.s. rosé, Sauvignon 2010 p.s.), Josefa Valihracha v Krumvíři (Rulandské šedé 2007 v.z h., Irsai Oliver 2008 p.s.), Romana Beneše v Hruškách (Ryzlink rýnský 2010 p.s., Frankovka 2010 p.s.), Vinařství Glosovi (Pinot noir 2010 p.s. klaret, Chenin blanc 2010 p.s.) a Jana Sečkáře v Moravské Nové Vsi (Cabernet Sauvignon 2006 v.z h. bq, Merlot 2006 v.z h. bq), Vinařství Čech v Tvrdonicích (Veltlínské zelené 2010, Neronet 2010 p.s.), Vinařství Mádlovi ve Velkých Bílovicích (Müller Thurgau 2010 kab., Rulandské šedé 2010 kab.) a vinaře-zahrádkáře Zdeňka Janka a Jaroslava Kozla ze Žabčic (Veltlínské zelené 2009).

Mimořádná  schůze klubu byla věnována  vinařům-polárníkům z Dánska. Království  Malé mořské víly se prezentovalo sektem porážejícím i konkurenci ze Champagne na Effervescents du Monde Skćrsřgaard Vin Don´s Cuvée Brut z Jutského poloostrova, kultovními červenými Dansk Vincenter Nordlund a Hvidtfeld & Gunderson Hideaway, asamblážemi odrůd Rondo, Regent a Léon Millot, a také Kernerem z Nordsjćlland (“Není Zéland jako Zéland”). Mimochodem, nejrozšířenější odrůdou dánských  vinic je Rondo (kultivar s modrými hrozny!), u jehož zrodu stál profesor Vilém Kraus. Koncem roku 2010 bylo v Dánsku registrováno  70 hektarů vinic a 80 komerčních  vinařství.  Roční produkce vína činila  75 000 lahví.

Dvojice odrůd blízká z hlediska genetiky – Sylvánské zelené je dědečkem Aurelia z matčiny strany – i malého podílu na ploše vinic Čech a Moravy (1% vs. 0,5%) byla náplní XLII. řádné schůze ostravských  vínobuditelů. V beskydském  hotelu Zlatý Orel získal titul šampióna a jedinou zlatou medaili Château Dowina Aurelius 2003 pozdní sběr (Vinselekt Michlovský).  Vice-šampiónem byl shodou  okolností nejlépe  hodnocený reprezentant druhé posuzované odrůdy  – Sylvánské zelené 2009 pozdní sběr (Moravíno s.r.o.), který tak navázal na titul šampióna z roku 2005.

 

Kompletní výroční zpráva ke stažení ve formátu pdf zde.